„Vím, že každý z nás má svůj životní příběh a stojí za to ho znát a naplno žít.”

 

Narodil jsem se a vyrůstal na Slovensku. Moje rodina, přátelé a hory mi dali vše, co jsem dál do života potřeboval. Z různých možností mého pracovního zaměření jsem si zvolil obchodní diplomacii a tak jsem šel studovat na Vysokou školu ekonomickou do Prahy. Ve škole jsem potkal mnoho úžasných lidí, učitelů, kamarádů a také moji životní lásku a partnerku Lucku.

 

Sametová revoluce v roce 1989 mě zastihla na základní vojenské službě, která se tím docela změnila, o to více svobodný byl návrat do běžného života. S Luckou jsme založili rodinu a začátkem devadesátých let jsme ještě za Československa vycestovali jako diplomaté na obchodní misi do kanadského Montrealu. Naplnil se tak jeden z mých snů, práce v obchodní diplomacii. V Kanadě jsme se mnohému naučili a narodili se nám tam naše nádherné dcery Magdaléna a Veronika. Kanada tak zůstala naším druhým domovem. Po čtyřech krásných letech jsme se vrátili do nově vzniklé České republiky a usadili se v Průhonicích, kde žijeme dodnes.

 

Diplomacie mě moc bavila a mnohému naučila, přesto jsem se rozhodl jí opustit. Lákalo mě rychle se měnící firemní prostředí a řízení výrobních společností. Byla to velká výzva i zodpovědnost, velmi mě bavilo něco zlepšovat, nově tvořit, nebo měnit tak, aby vznikla lepší firma se světovým výrobním programem a sehraným týmem motivovaných kreativních lidí, které jejich práce baví. V tomto životním období jsem zažil mnohé úspěchy i prohry, vzestupy a pády a naučil jsem se více vnímat lidi a jaká důležitá poučení nám život přináší. Léta strávená v tomto prostředí se bohužel začala podepisovat na mém zdraví. Nakonec mi lékaři diagnostikovali chronické onemocnění, které se nedá léčit, pouze pomocí léků zmírňovat jeho symptomy. Velká zodpovědnost, neustálý stres a honička za něčím „důležitým“ si vzali svou daň. Už jsem dále nemohl a ani nechtěl dělat v top managementu a začal jsem o své práci a poučení mluvit s lidmi a také přednášet na seminářích firemního vzdělávání. Zkusil jsem koučink, který jsem si okamžitě zamilovat a vydal se na cestu profesionálního kouče.

 

Dál jsem se potýkal se svou nemocí, až jsem pochopil, že tento boj nikam nevede. Začal jsem se více zajímat o podstatu léčení a po nějaké době se mi do rukou dostala knížka Cesta (The Journey) od Brandon Bays. Něco mi říkalo, že toto může být i moje cesta k uzdravení. Následovala první terapie, potom víkendový seminář Intenzivní Cesta s Brandon a začal jsem vnímat mnohé změny. Touha po vyléčení byla obrovská, a proto jsem se rovnou přihlásil do celého Programu pro Terapeuty Cesty. Je to velmi intenzivní transformační program, rok studia a zejména hluboká práce na sobě. Moje nemoc ustoupila a pak odešla úplně. Splnila svoje poslání ve formě informace o tom, co musím změnit a jak dál pokračovat ve své Cestě života v hojnosti, radosti a naplnění mého životního příběhu.

 

Pochopil jsem a prakticky sám na sobě poznal, že nemoci jsou tady pro nás, aby nás zastavily a přinutily k přemýšlení o naší práci, o našich vztazích, o našem poslání a vlastně o naší cestě životem. Nemoc nás nakopne k poznání a provedení potřebné změny. Musíme jenom chtít. Do mé profese kouče a mentora se úplně přirozeně dostaly psychoterapeutické nástroje. Dál pracuji jako učitel leadershipu a osobního rozvoje, k firemnímu vzdělávání jsem přidal i otevřené programy pro kouče, terapeuty a všechny, kdo mají chuť pracovat na rozšíření svého vědomí, poznání a osobního rozvoje. Mám velkou radost, že v tom všem mě podporuje moje manželka Lucka, dcery Magdaléna a Veronika a hlídá náš pes Boni.

„Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Jan Werich